Hvězdy a sníh

Hvězdy a sníh,

odlesk Tvých očí

s ránem se vrací,

aby krystalky ledu odražený

mě oslepil.

Pak zase lidé a hlasy

a kusy lásky na závěji,

ticho bych měnil snad

jen za Tvůj hlas, holčičko.

Jsi tady se mnou,

v těch krystalech ledu opuštěná

na svahu nadějí,

utečeš mi mezi prsty,

když Tě vezmu do dlaní

a tak Tě nosím na botách.