Pojď, přišel tvůj čas, jsi povolán

Abys jinde činil to, co činit jsi měl zde

Tvůj čas, jenž ti mnou byl dán,

Chýlí se ke konci, tak neptej se, o co jde

Pojď, Charon již čeká na tvůj příchod

Nedočkavý není, neb času nezná

Ptáš se kam jdem, kam vede ten vchod?

Všechna ústa jsou teď němá

Schovej si své bohatství, jež hromadil jsi

Marně dáváš mu zlato v jeho chladné dlaně

Zde nestojí nikdo o tvé šperky, zlaté mísy

Chvilku jen a budeme na druhé straně

Ne, člověče, zanech svých nechutností

Doposud snad vyplácelo se ti podplácení

Co zdálo se být ve světě tvém nutností

Zde zajistí ti jen dlouhé trmácení

Jak naříkáš, červe malý, jak lituješ teď

Copak nevěděl jsi kam vedou tvé kroky?

Před moudrostí vystavěl jsi zeď

Láskou a přátelstvím pohrdal jsi dlouhé roky

Říkáš, že dobrý jsi byl po celý svůj život

Odvažuješ soudit to, co nepřísluší tobě

Leč zde nesoudíme, zde není pro to důvod

Každému co jeho jest, v kterékoli době

Jste zajatci svých temných hlasů

Jimž výčitky svědomí se říká mezi vámi

Ne, to není bůh, jenž ohýbá vás jako stébla klasů

Toť nepochopení života a smrti

Jen kdybys aspoň chvíli přemýšlel

Kam jdeš a co tady máš dělat

Na bohatství věcí bys nemyslel

A se vztyčenou hlavou bys odešel

autor: jaroslavek
editor: jaroslavek