Jsem lehkovážná můra
zvábená silou žárovky
přitahována tím ohromujícím světlem
které se zdá být vším
Na chvíli neexistuje nic jiného
krásnějšího, dokonalejšího
než ta nehmatatelná žlutá záře
ke které letím blíž a blíž
A pak začnu narážet do skla
do žhavé stěny žárovky
pořád dokola a dokola
i když vím, že mě to zabíjí
A pel z mých polámaných a spálených křídel
rozprášen bude po místnosti
jako důkaz ničivé lásky
jedné můry ke světlu
autor: mishka
editor: mishka