Chovám Tvé myšlenky

Studená jsou rána bez Tebe,

když se Tě nemohu ani hlasem dotknout,

do vlasů se mi sype drobný déšť,

i obloze se stýská.

Občas do tváře zavane teplý dech vzpomínek,

když procházím myšlenkami na Tebe.

Vznášejí se kolem cesty

a tak klikatě pobíhám

a snažím se je posbírat.

Šílenec nebo poslední opilec,

ptají se oči ranních ospalců.

Ty myšlenky na Tebe

pak chovám pěkně v teple, v sobě,

mladý chovatel,

nadšeně je krmím malými nápady,

jako křečky, aby vyrostly

a staly se skutečnými.

Každá ta myšlenka má svoji povahu.

Některé jsou rozverné a veselé,

ale mám i vážné a přemýšlivé typy.

Už je dlouho pozoruju,

jak žijou a stárnou.

Poslední dobou se mi zdá,

že některé nestárnou,

jsou jako nesmrtelné,

co s nimi bude, co se pak dělá,

až budou silnější něž já,

myšlenky na Tebe.

autor: mars69
editor: Martin Cvrček