Sou veci o kterych nekteri lide nemaji ani poneti. Jednou z nich je zotpovednost a hlavne svedomi. Svedomi je to nejcenejsi co by clovek mel mit. Ja ho jednou ztratil a pote pomoci nekolika lidi nasel. Nekdy si rikam, ze by mi bylo bez nej lepe, protoze by padly vsechny moje obavy a starosti. Jako napriklad komu svym jednanim ublizim a jak se na me buduo lide divat. Ano je to i to tom jak se na vas lide divaji. Mnozi lide tvrdi, ze je nezajima co s i o nich ostatni lide mysli, avsak nekde v hlouby duse je stale neco hloda, takovy maly hlasek jim stale dokola opakuje jednu vetu:“ Co si tam asi o me rikaji??“ Je to to nejstrasnejsi co muze byt. Pokud se vam to stane, prestanete verit celemu svetu a uzavrete se do sebe. To same se stalo i me. Moje detstvi nebylo zrovna zarnym prikladem, toho jak by se mel kluk na vesnici chovat, avsak nebyl jsem zadny ulicnik. Teda aspon sem si to myslel. Moji rodice se snazily jak se jen mohly, avsak ja videl jen to, ze jsem zpusoboval plno problemu jim i mym sourozencum. Ve skole jsem tez nijak zvlast nevinikal, avsak byl jsem tam za takoveho toho spise slusnacka. Neni vse vsak jen jednostrane, a nic netrva vecne. Kdyz sem na prvnim stupni zakladni skoly potkal jednoho kluka a spratelily jsme se, ja se najednou zmeni, stvalo me, ze on mel plno penez a ja ne. A proto jsem udelal tu nejstrasnejsi vec na celem svete. Okradl jsem sve rodice o nakou tu korunu. To vsak nestacilo na dlouho a tak se ma kariera zlodejicka rozjela na plno, podvadel jsem ve skole a lhal doma. Avsak k memu stesti i nestesti se na to brzy prislo. A vlastne co by ste chtely po tak mladem zlodejickovy? Byl jsem mlady a od zivota jsem cekal jen lenoseni a pohodu. Po tom co se na me zlociny prislo, jsem se uplne zmenil. Mozna to bylo tim, ze muj otec me v tom pekne vymachal, nez me vytahl z vody ven a mozna taky tim, ze jsem jen prestal verit lidem, a snazil se ziskat duveru jen jednoho cloveka. Tim jednim clovekem byla moje mamka. Az pozdeji sem si uvedomil, ze je to skvela zena. Snazil sem se opravdu usilovne a po nejake dobe se mi doufam i povedlo. Avsak zaplatil jsem za to nemalou cenu. Ano ono porekadlo, ze za vsechno se plati nejsou jen prazdna slova do vetru. Muj zivot se naprosto zmenil. Uzavrel jsem se co nejvice do sebe jak to jen slo. Nikoho jsem k sobe nechtel pustit, abych nezklamal onu duveru, a aby mi nikdo neublizil. Mozna se vam to zda divne, avsak kazdy nema srdce z kamene. Nekteri lide toho v sobe skrzvaji tolik, avsak boji se to ukazat svetu. Po matcine smrti jsem se snazil dodelat stredni skolu a dostat se co nejdal z domu, coz se mi take povedlo. Avsak vase svedomi se nezmeni jen lusknutim prstu, a tak je ten hlasek stale ve me. A stale me nahlodava kdyz mam udelat jake koliv rozhodnuti. A reknu vam, ze nejhordi je to s devcatama. Pokud vam nekdo rekne ze najit si holku neni problem, tak si nejsem jist, ze mu jde o lasku. Pro nektere lidi je to celkem stresujci zalezitost. NEkdo vam rekne ze veri na lasku na prvni pohled, a ja vam reknu jen tolik, ze verte ze nekde tam venku je jiste ta prava pro vas. Avsak neni to lehke ji poznat a mam takovydojem ze se kazdy aspon jednou spali.Co vic? To je dobra otazka, avsak na tu si musite odpovedet sami a hlavne nenechte v sobe prevladnout onen hlasek, mejte i odvahu. Odvaha bez svedomi je jako bila bez cerne. By Blueeyes

autor: Blueeyes
editor: Blueeyes