Víš, že každé ráno,
když čekám na tramvaj s ospalým řidičem,
dívám se na řeku aut,
co vláčně teče k semaforům.
Vždycky hledám mezi nimi
tmavě modrého ďáblíka,
co chce strhnout plechový proud
a zůstávají za ním na asfaltu vlnky,
jak za labutí na jezeře.
Možná se mi to ještě zdá,
možná ještě spíš,
dívám se do jedoucích aut
a hledám okamžik naděje.
Možná jednou zastavíš
stopaři co se Ti bude dívat do očí.
Každé ráno Tě vidím
nebo možná ještě ne.
autor: mars69
editor: Martin Cvrček