…

Překvapilo mě, jak jsou Krkonoše hezké.

Chtěla jsem tam zůstat.

Dělat pokojskou v jednom z těch penziónků,

kterých tam jsou mraky a každé ráno vylézt
před chatu do studené mlhy,

která nádherně voní podzimem

a pozorovat jak se ta mlha valí po louce

a vidíš v ní jen krásné kulaté siluety stromů.

Večer něco podobného, ale přeci jen docela jiného.

A každé ráno je jiné a každý večer je jiný.

Byla to nádhera!

Srdíčko plesalo, duše se rozpínala.

Nevím, jestli to tak mají i ostatní lidé,

ale já mívám občas takový duševní orgasmus,

kdy úplně z té krásy tlačí na prsou.

Znáš to taky?

autor: mishka
editor: mishka