Nejistě cítím smíření

     s naprostou prázdnotou.

Studená voda šedého větru mnou protéká.

Pod kůží pozvolna všech útrob tajemství mizí,

     nejsou, jsou cizí, již nemohou, nebudou.

Úzkostné hořkosti není nad chladně

     být láskou zabit,

hrozivé krutosti není nad chladně ji láskou zabít.

Jistě a s naprostou prázdnotou,

     života nádoby počal jsem plnit.

editor: Matěj Jakoubek