Snad promineš mi, ale taktikem nejsem zván

Alespoň co se týče citu

Nejsem Caligula, ani don Chuan,

Ani otrok svého chtíče, ani velký svůdce

Bez soucitu

Odkázán jsem na dva rádce,

Jež vycházejí z jednoho

Oba tráví den v neustálé hádce

Vymyslí však nemnoho

Věční soupeři

Dám-li přec však na jednoho,

Druhý říká mi pak zrádče hned

Co je však na tom pěkného

Když ten první, maže mi kolem pusy med

A říká mi můj příteli

Ten první, ó, jak ten je vypočítavý

Zato ten druhý, ten bezhlavě se vrhá vpřed

Dát na prvního, nepoznal bych lásku

Dát na druhého, v bídě skončím hned

Jak sladká mají slova

Jsem svázán strachem svým,

neb zklamanou svou láskou,

že nechci povolit svým otežím,

jež drží tu mou lásku

Však raději Romeem či Petrarcou chci být,

za lásku zemřít, či ji opěvovat

mým vládcem by chtěl rozum být

před láskou nechci se já schovat

erot pěje mi svůj rým

autor: jaroslavek
editor: jaroslavek