Te´d sedím s Rimbaudem na klíně mlčky,
Je mi moc smutno, za tebou, víš ?
..už je dost pozdě, nastraž své léčky,
Až budu skleslý, budeš má skrýš.
Budeš můj anděl, tak jako nikdo.
Jako má postel, můj pokoj můj sen..
Budeš i ´dábel, zlo by se líhlo,
a za zlých nocí půjdeme ven.
autor: a.č.
editor: albert