Že žal je jako sůl, které není nikdy dost.
Že jenom ty víš proč smím se ptát co a proč.
Že rukou setřeš práh jako lásku naši.
Že miluješ jinou a já se nemám snažit.
Že až bude tvou nevěstou a jako princezna po tvém boku
…pak já umřu žalem a budu se snažit zapomenout.
autor: Viollet
editor: Veronika