Kopretina vzpomínek,

na každém lístečku pár slov,

pár okamžiků, jak pilíře věčnosti,

na květu rostlinky drží svět.

Lehce se dotýkáš květiny na stonku,

všechny životy mezi dvěma prsty,

na dlani polibek rtů vysněných,

co přijmout více než život.

Lístečky okvětní, malinko schoulené,

nejsou tak bělostné.

Slova vpíjí se do květu,

vrůstají do těla,

barví květ vzpomínek,

vrůstají do duše.

Kopretina otázek,

hledáš odpovědi,

s každým lístečkem,

vytrhneš slovo, člověka.

Až najdeš lísteček,

co kořeny má hluboko,

srdcem prorůstá,

až najdeš, ucítíš …

Přežiješ své otázky?

autor: mars69
editor: Martin Cvrček