Kráva a můra, aneb Balada na výtlem

Jednou takhle sedím v lese,

nad hlavou mi někdo třese.

Koukám vzhůru, zvedám hlavu,

vidím můru, nese krávu.

To by jeden neřekl, jakou že má sílu,

člověk by si nejspíš, z toho uďál kýlu.

A ta můra, letěla nad smrkem,

koukám jak drží kravičku pod krkem.

Křičí: "Krávo. kde máš bejka?"

Ochutnal bych z něho stejka?

Krává říká: "Pusť mě, nevím více!"

Na to už jí můra mlátí do palice.

Kráva nemluví a mlčí,

můra říká: "Žiješ?", nevinně se krčí.

Po chvíly však konstatuje: "Ta kráva je tuhá.",

teď jí zbývá jenom doufat -Přežije ta druhá??

autor: Ondra K.
editor: Ondřej