Liška ryška ryšavá
byla v lese do rána.
Ráno když se probudila
veliký hlad pocítila.
Šla si něco ulovit
aby mohla zase žít.
Když už něco ulovila
skoro se tím udávila.
Tvrdé staré maso snědla
ještě v zubech kusy měla.
To co v hubě ještě měla
stále z toho krev tekla.
Necítila se jak sojka
když chytila ještě mloka.
Z hladu žízeň dostala
byla krví ožralá.
Do potoka se šla napít
svojí žízeň tak šla zabít.
Když už zase večer bylo
lišce se to dobře snilo.
A zas spala do rána
celá liščí povaha.