Slunce mělo ráno opar,

jak ho líbám vždy, když přicházíš.

Každé ráno v mých snech

se tulíš k myšlenkám,

jenž Ti chtějí obnažit duši,

celou Tě vysvléci z těžkých hříchů,

kterými se trestáš podvědomě,

proti vlastní vůli,

své city přikrýváš velkými

studenými kameny,

přitloukáš jim křídla na kříž

a modlíš se k mrtvým zítřkům.

Prosím Tě, uzdrav se brzy,

teprve začínají rozkvétat vášně

a láska hledá neopylený květ.

autor: mars69
editor: Martin Cvrček