Pohlédni k obloze!
V modravém soumraku,
tam vítr prohání sta drobných oblaků,
tam stále vidím jen Tebe,
když samota chladí a zebe.

Pohlédni k zemi!
V ten úžasný jarní svět,
kde barvy prohání každý květen,
tam stále vidím jen Tebe,
když nehledím na modré nebe.

Pohlédni ke hvězdám!
Ve vesmírném souznění
je tisíce třpytivých kouzlení
a tam stále vidím jen Tebe,
když nemám Tě vedle sebe.

Pohlédni do mých očí!
Tvé pohledy se tam točí.
Pohlédni do mne hlouběji!

Mám Tebe, víc si nepřeji.

autor: Mortis7
editor: Zdenda