…a jak v krabičce ubývalo čaje, sloup vodopádu povstal z hlubin víru, můj portrét stvořil mistr v okamžiku, pára lehká v konvičce si vlaje, pan Brown mi zahrál scherzo na klavíru, slunko dětské sálo ze šeříku. Novou jako vždy, když zpívalo svou melodii, tají čirá okna, obrázky se roztavily, v geniální kompozici skládají se barvy, já napínal máslo chlebu, ladil struny harfy. Přemýšlel jsem, jakou bude míti příchuť Dnes? Jiný den čaj se topil zase, déšť ze stoky rozpil slabou víru, čerta skica drze mžiká na mě, rozžhavený dým se drápe v base, špína v hrnku zakalila díru, frocek líně válí se dál v slámě. Má popelavé lože a chrápe nahlas neslýchaně, skla slizká mi tají výhled, ne abych ho mohl hanět, v chaotickém propletenci mísejí se fleky, já matlal krémy po krajíci, reptal tiché bleky. Až vrstvu příliš silnou měl jsem, tlustší než bych snesl…
editor: Petr Doležal