Smutná. Tak krásně usíná.

Čas, ten dávno nevnímá.

Pohádkám už dávno nevěří,

dlouho čeká až se sešeří.

Ve svých snech zas věří všemu,

dokáže odpustit i jemu.

Tiše naslouchá. Usmívá se.

Krásný sen k ránu rozplývá se.

Pochmurné a temné odpoledne,

dřív než vločka na zem sedne,

krajinu zahalí do tónů šedi,

krásné je jen dětské snění.

Dnes tak smutný dům,

v něm podléhá svým snům…

autor: bossorka
editor: Lenka