Smutná. Tak krásně usíná.
Čas, ten dávno nevnímá.
Pohádkám už dávno nevěří,
dlouho čeká až se sešeří.
Ve svých snech zas věří všemu,
dokáže odpustit i jemu.
Tiše naslouchá. Usmívá se.
Krásný sen k ránu rozplývá se.
Pochmurné a temné odpoledne,
dřív než vločka na zem sedne,
krajinu zahalí do tónů šedi,
krásné je jen dětské snění.
Dnes tak smutný dům,
v něm podléhá svým snům…
autor: bossorka
editor: Lenka