Ptáš se, jestli už,

jestli můžeš být volná,

že chceš, musíš, hned.

V Tvém vnitřním vězení,

dřívější volnosti,

není odpovědi.

Když svobodu oblékáš do řetězů,

proč se ptáš?

Nebolí tolik cizí páni,

nebolí cizí pokoje,

cizí svítání,

nejvíc bolí, že odcházíš.

Drobíš city do kávy očekávaného,

náš dech házíš večerním holubům

a stříháš nitky k loutkám našich snů.

Celý náš svět,

protekl Ti mezi prsty.

Možná chceš jen vědět,

jaké to je, když teče láska.

Teď už můžeš volně dýchat to,

co dříve hřálo Tě ve dlaních,

hřálo nás, žilo s námi pro nás.

autor: mars69
editor: Martin Cvrček