Do úsvitu zatím času zbývá moc.
Kraj se halí do tmy, venku chladná noc.
Do nočního ticha šumí vítr jen.
Když zkurvenej budík přetrhne mi sen.
Cože? Vstávat? Takhle brzo? Zatvářím se kysele.
S elegancí pytle brambor vyvalím se z postele.
Jen s velikou nelibostí dávám sbohem posteli.
Letmý pohled skrze okno, venku tma jak v prdeli.
Jak pozvolna opadává tenhle ranní šok,
ztuhlá noha vykonává opatrný krok.
A zoufalý výkřik z hrdla se mi dere.
Vstávat takhle za tmy už mě vážně sere!!!
autor: Arachnos
editor: Arachnos