Jsi sám a kolem Tebe ticho, tma a pláč.
Tvůj strach se vpíjí pod kůži,
zraníš se jen o růži,
o růži z papíru
pro Tebe, z poutě na míru.
Je zase večer, tma a prázdno
a Ty ani nechceš,
je Ti to jedno a tak jen koukáš,
koukáš, přemýšlíš a je Ti zvláštně.
Jen si vymýšlíš, chceš se vrátit
a zapomenout.
Plamen se už zakous do růže,
nezbude Ti nic,
tak se probuď, co chceš víc?!

autor: mexy
editor: Lenka