Zas jedno ráno probudím se sám
zas tě marně hledám na polštáři
kde jsi, zbytečně svítání se ptám
kde jsi, chybí mi tvé rty na mé tváři.
Proč se mám ráno probudit sám
když v smění s tebou být já smím
že byl to jen sen tak to už znám
proč se však ráno probouzím?
Budík zvoní a ty jen krásný sen
a abych nebyl prozrazen
vstávám, chvátám světu vstříc
k čemu však ve dne mi žít
proč bez tebe o tobě mám snít?
autor: Evžen
editor: Evžen