Ruku v ruce

jak Jeníček s Mařenkou

v noci v lese jdeme.

Kříže stromů ční do výše

a nám je dobře. —

 

Bohužel není tma

a my jsme

tak kde vždycky

jenom ne v lese

a už vůbec

se nevedem za ruce.

Sedím si bez fantazie

a něco mi chybí

doufám že ne někdo

už pár týdnů

nebo snad měsíců

Všechny mý já

se někam rozprchly

a tak jsem zůstal sám.

Zdáš se mi až příliš dlouhe čas

Dnešní ráno

nevykoupí pochroumanej den

i kdybych tisíckrát chtěl

Dnešní ráno

nevykoupí

tyhle spadlý okamžiky

Je pozdě na návrat.

editor: frangir