Snad

Jsi rozbouřeným mořem

a já pevninou

mé břehy neustále omíláš

a neustále odkusuješ

má slova neustále odmítáš

a neustále odsunuješ

až nevyslyšena v řevu tvých vln

tiše a marně zahynou

Snad když nechám se ti zdát

a za víčky mě budeš mít

a stanu se tvým snem

snad jednou pokusím se zašeptat

že potřebuju žít

ne přežívat

že potřebuju žít

a zatím jenom jsem

snad jednou přijde snad

autor: johana
editor: ivana