Jsi rozbouřeným mořem
a já pevninou
mé břehy neustále omíláš
a neustále odkusuješ
má slova neustále odmítáš
a neustále odsunuješ
až nevyslyšena v řevu tvých vln
tiše a marně zahynou
Snad když nechám se ti zdát
a za víčky mě budeš mít
a stanu se tvým snem
snad jednou pokusím se zašeptat
že potřebuju žít
ne přežívat
že potřebuju žít
a zatím jenom jsem
snad jednou přijde snad
autor: johana
editor: ivana