Sníš, své oči zavíráš
pohlcen touhou svou
pomalu umíráš

Sníš, a děláš že
Tebe se to netýká
tvář krásy z mramoru
zasmušilou máš

Sníš, tichounce pro sebe
o nic se neprosíš
ničeho nežádáš

Sníš, aniž bys vyčítal
aniž bys litoval
všech kroků svých

Sníš, v chrámu své samoty
chtíče a myšlenek
s rukama v okovech
vlastního pocitu

Sníš, však oni Ti závidí
tiše Ti závidí
zalknuti hořkostí
z vlastního já

autor: Yenneffer
editor: Martina