Chci namalovat tvoje oči
chrpovou tou barvou modrou
teď černou linku přes obočí
pár tahů a jsi tu navždy se mnou.

Štětec si klouže po papíře
tvůj tajný úsměv zachytí má ruka
co však kreslím, toť k nevíře
můza na čelo významně si ťuká.

Tvář zvrásněnou jak babice máš
kůží zežloutlou jak po zimnici
hubu zkřivenou, na co se ptáš?
že podobáš se polednici?
že obrázek skončí v popelnici?

Štětce i barvy leží si teď v koši
malovat cokoli nechci už dál
tvé krásné modré oči
v mém srdci vidět však budu dál.

autor: Evžen
editor: Evžen