Střední věk …. Den za dnem v řadě letí, jak korály barvy šedivé, však sledovat je v bytí svém, je blázna počínání marnivé. Mladost ptákem je prchlivým, již neslyším pleskot jeho křídel, čas běží, oddychu nemajíc´, algoritmu osudu přítel. My nadějí plni jsme dospěli, a cestu jsme viděli přímou, leč idejí zvony nám dozněly, i střetli se s života bídou. Na cestě klokotným životem, skráně mé stříbrem se bohatí, však co na tom, když mysl mou po ránu, slunce vždy dosyta naladí. —— A tak si leťte vy bláznové! plakat pro vás já nebudu, jdu dál – ničeho neželím jsem přítelem svého osudu.
editor: Miloš