Ráno jsem ve škole a často mě štve. Štve mě natolik, že bych ho zavřel do temné komory – a´t si tam svítí. Spíš bych si pak uvědomil, že po tmě se psát povídky nedá a nechal ho vypalovat moji trpěli…
z oken jak z obrazů, dívám se do světa, a nic mě nemrzí, a mokrá cesta nic, ti lidé nevědí, jak krásně mlčí se… z oken jak z obrazů, vídám jen mládence, a všechna děvčata jsou doma, nic… …
ještě se usměj, z nosních dírek ti teče fialová barva. dýcháme stejně jenom pěnu. a naše dýchánky v pěnové koupeli… ještě se pousměj, z vlasů se sype sníh černý jak dehet. říkáme stejně j…