Krajina snů a zvuk zvonu odpuštění,

zvuk duše souznění,

třepotá se v uchu hebce,

jak vánek ve Tvých vlasech.

Konečně mi voláš,

haló, jak se máš?

Lapám po telefonu,

zbavený dechu a naděje,

hluboce dýchám Tvůj hlas,

ahoj,

chci mít ho v krvi,

toužím být Tvým hlasem,

toužím.

Ve vlnách Tvých vět

hledám rosu naděje.

Malá slovíčka,

na nichž se lesknou kapičky lásky,

na nichž stojí svět,

malinké drahokamy,

nejvzácnější na světě.

autor: mars69
editor: Martin Cvrček