U stolu sedíc dumaj’ tři hlavy
a vzpomínají na zašlé dny slávy.
Každá svý pivo a cigára pálí
a historky z časů, kdy o ně stáli.

Dávno, co o ně bili se muži
a psali verše krví i tuží.
Kdekdo je měl a kdekdo je sháněl,
nejsou však prodejné, to bych je haněl.

Asi že pokrok je než ony silnější,
na jejich místech teď mladší a vilnější
a ty tři živoří v smutku a bídě
v zapadlém lokále na rušné třídě.

A nikdo už je nehledá.
Co bude dál, nevěda,
působí v pajzlu jak na oko pěst
stárnoucí Pravda, Láska a Čest

autor: Beddy