Když slunce vychází

a první zvědavé mráčky lechtá na bříšku,

myslím na Tebe,

jistě lehce spíš a těm paprskům asi uhýbáš.

Chtěl bych Tě vidět, trochu rozmrzelou

a vonící ránem.

Nikdy jsem se tak nebál svých činů,

myšlenek vyřčených i letmých,

aby zraňující nedotkly se Tvého stínu,

o němž sním a ve slunci ho k sobě přikládám.

Stín svůj jsem vyměnil za myšlenky na Tebe,

ale zatím nemám odvahu vzít si Tvůj stín,

jen si ho zkouším,

říkám, jsi krásná,

myslím, mám Tě rád,

cítím, …

Jednou ráno, chtěl bych Tě potkat napořád …

autor: mars69
editor: Martin Cvrček