Bolest, slza v srdci.
Už poznal jsem, že zradila jsi,
už zaplavil mě života proud,
a hvězdné nebe pohltilo jiskřičky nadějí.
S Tebou šel jsem na kraj světa,
tak proč stojím tu sám,
s Tebou v pekle ráj jsem hledal,
proč teď plamen v duši mám.
Proč jméno lásky ze Tvých rtů,
leží v prachu cest,
co vedou na věčnost.
Jen jedno srdce ale bije,
jedno v našich tělech dvou.
Tohle pouto bolestné a krásné,
z prachu věčných cest,
slova lásky trhá
a v kytici poslední naděje váže.
Nevěřím na osud,
nevěřím v lásku,
nevěřím v rozum,
bože, v tebe nevěřím.
Až slzy v prach se obrátí,
uvěřím na srdce,
určitě uvěřím.