Vstavala tehdy kdyz mesic vysel nad zemi kdyz lidske oci bledly bledly v padly snih. A jenom tehdy vychazela pro lidi, oni byli pod ni ona nad nimi, jejich utrpeni s sebou nesla, vzpominky a hore, srdce smutnych vetsi nez pouste nebe more. Nad ranem pak ztratila se -do rukou nam klesla.

autor: Reniii
editor: Renata