Věnováno mému otci


Žil byl kdysi elektrikář Standa.
Bývala s ním převeliká sranda.
Standa takhle v kanceláři si hoví,
že stroj nejde František mu poví.
Než Standa vloží do stroje své ruky,
ptá se Franty zda-li je stroj ze zásuvky.
Franta, baviv se, jak už to bývá,
neposlouchá Standu, avšak klidně kývá.
Standa, tedy, po drátech oči vodil
přemýšlejíc, který čert mu mašinu poškodil.
Když pak dva dráty spojit k sobě chtěje…
Podívejte se však, co se s ním děje:
Elektrony s ním jak s užívaním klepaj‘
chlapi honem první pomoc hledaj‘
záchranné pokusy se všecky hatí.
Dělejte! Nebo vám Standa zuhelnatí
zapojenej do obvodu jak na heslo,
prožíval Standa elektrický křeslo.
Neuvěří nikdo, kdo tam nebyl:
Standa tuhle elektroléčbu přežil.
Z uší mu sice stoupal oblak dýmu,
vyléčil si však svou sennou rýmu…

autor: Beddy