Tiše se vítr nocí krade,
pohladí stromy,
na zahradě
pohladí květy, ptáky spící,
zalaškuje si s večernicí.
Do kraje potom rozhodí
vůni,
co ve snech navodí
člověčí duši něhou, láskou.
Sváže sny modrobílou páskou,
aby se v noci netrhaly.
Abychom oba dobře spali…

editor: kallivana