Zaklubaná bedna

umělohmotní mniši, šíří lásku

plným proudem
jsou docela tiší
v jakékoliv tíši,

když se tiše smějí
harmonie, všudybytí,
to je teda věc

sice se jim nelíbí
támhle ten blbec
jeden dva – víc
nenaruší nic
všehomíra, harmonie
belzebub se nepoblije
stejně všichni žerem zvratky

kopeme se – sebe – spratky

zrazen z hovna alkoholu
rychle navrch, jinak dolů

lížeme si svoji špínu
neuznáme vlastní vinu
Kachle spřádají si klec
Dítěti je málo věc
Pohled naruby je jiný

Na pódiech vlny sliny

4-6-5-1-2
ocel vlaku zamává
votka teče lidem z uší
signálem se vlny ruší
každý kolíbavý kmit
zalíbí se šedý shit
tuhá deska, čtyry stovky

večer v létě – na sodovky

pozdá se ti neprokletý – modrý motýl, bílé květy.

autor: parchant
editor: gavin