V albu zatracených
dlí pohnutky mé současnosti.
Matné slzy
jasnosti pozbývající
bezmezně kanoucí
kamennou tvrzí.

Předčasná Vesna
v šedočerné stříbro oděná,
kol mne – skřínka zazděná,
prochází
a budí mne ze sna.

Upír bezzubý
do duše nahlédnout mi zkouší.
Rozdrásat kůži
a srdce naruby,
krvelačnými dásněmi
hrůzu vnutit mi zkouší.

autor: whitecrow
editor: Andrea