Archiv rubriky:Metamorfóza

(trochu přebraná slova z polednice) Měsíček svítí na cestu já přišel pro svou nevěstu. Ve dne mé oči tlačí sen půjdeme spolu než přijde den. Musím tě za svou brzy míti svobodu tak polapiti. Než zakokrhaj kohouti mé lidi musí tebe všimnouti. Pojď má panenko a na mě hleď a pojď se mnou hezky vpřed. …

Pokračovat ve čtení „Vlkodlak“

Nenič city lidem nech je žít. Nech je žit s klidem přemýšlet a jen být. Být sami sebou být jako motýl. Nechtějí být s tebou ty jejich chyby krotil. Nikdo není dokonalý nikdo z nás nebude. Nech lidi být nezavřený ty jeden oblude. Nech lidi snít o velkém příběhu. V jejich mysli žít nebýt v záběru.

Narezlý opar
ospalého slunce
rozsvítil její tvář.

Ospalý její zrak,
v němž zračila se zloba,
zaznamenal ustupující zář,
v jejímž zániku
ke smyslům
přicházela slova.

Kotec hřích…

Jak pila
nabroušená
Bez zátky
podnapilá,
životem nezkušená.

Kruhem potlučeným
bídu o třech stěnách
přelstít zkouší.

Prstem zbídačeným
minulostí potřísněným
futuru příhodnou
…

Vypřahá
mysl ze svých snů.
Pomáhá
uvězněným psům
by muka jejich
nebyla tak trýznivá.

Vypřahá
bděle zamyšlená
čestnou nespavostí
trpící žena.

Psí sny
rozlité
v psím víně. …

Přede dveřmi
s mosaznou klikou
ustlala si na zemi.

V ruce s otěžemi
a zrezlou harmonikou
pod hlavou
vyčkává
v smyslech
s hudbou jímavou.

Hudba jímavá
v notách zakletá
v jej…

Rozvětvené objetí
náhle ocitlo se
v osamělém zajetí.

Paže smutně povislé
k zemi s tělem
se klátí.
Po setkání s nepřítelem,
jenž nechtěl se
objímati…

Pletivem obalený
tvrzený panelem
sloup v poli stojí
sám se svým údělem.

Po kolena v hlíně
myšími dírami
semknutý
vyhlíží líně
v rezavém kabátě
ke krku zapnutý.

V pase
protn…

Prchám ze zhasnuté dne půli
odkojené ranní samotou.
Rozněžnělá sny,
jež silně otřásají
mou pevnou vůlí,
dávají mi
teskně krutý argument
zpečetěn na míle vzdálenou
Tvou bělostnou nahoto…

Svět byl zaplaven.
Milióny kapek
svlažily hynoucí zemi.
Nepřekonatelné bariéry
byly prolomeny.