Co neztratit nemůžu, co zapít chci…


Trpaslík Amálce
na rameni sedí
do očí jí zpívá
láskyplný rým…

Chytit se opratí
a na zámek jet kvapem
černý kůň udýchán
podkovy unaven klape.

Černá je jeskyňka
za houštím schovaná
bolestná cestička
vede tam k ní do nitra
ve světlu Tvé duše
pohltíš tmu – vždyť můžeš…

Zamlklí pastýři
píšťaly utichly
ovce se rozběhly
po louce zelený.

Na horách po dešti
kvítka v skalách rozkvetly
a Slunce stíny na skály
obrazy malují i na zemi.

Piloti motýlí
paprsky stíhají
květiny laskají
a tykadly šveholí
ovečkám do oušek
o Lásce pastýří…

autor: datlik
editor: Alexandra