Hlasy doléhají,
vzpomínka se zhmotňuje,
domov mi říkal pane jen na půl,
tady se tomu říká smrt
a život zde je mi náplastí,
náplastí jenž dává mi smysl,
náplast co součástí mou je
s touhou žít,
než nastane můj čas vrátit se navždy domů…

autor: datlik
editor: Alexandra