Se špinavým kopacím míčem,
s krásnou však bezduchou panenkou,
jež stává se zamlčeným kýčem.
Pohrávám si chvíli
na kolotoči s myšlenkou,
jež mým hračkám směje se a kvílí.

Mému myšlení odporují mé činy,
mé rozevláté představy
tahám za vlasy.
Na létě miluji teplé počasí
a do děr, jimiž mohlo by zatékat,
vtloukám klíny.

Rozbitý slon z porcelánu
nevymaže smích z mé tváře.
Hraji si dál
a v nepřehledné oslepující páře,
dokud nevyprázdní se sál,
hůl přes koleno lámu.

autor: whitecrow
editor: Andrea