Již nezapomenu

Když jsem Tě poznal měla jsi krásnou hlavu
krásnou hlavu bez mozku.
Lesy teď šumí voda proudí dál
sopka se bouří
bouře se vzdaluje
Slunce svítí
motýli létají sem a tam.

Když jsem Tě poznal
byla jsi bez mozku
chtěl jsem Tě obejmout
a ze srdce chytit Tě za ruce
a spatřit Tvojí tvář,
však mraky se zatáhly a voda zničila ten ráj,
zbyla mi naděje na Slunce v duších nás.

Armáda motýlů
v boji proti nám nezvítězila,
protože realita je realita,
jako Ty jsi stále hlava
hlava bez mozku.