Říkají mu koníček
co má v puse rohlíček.
Jeho nohy vlastní víc
on však neví jak to říct.

Jen to jeho myšlení
těžké je jak kamení.
Které věčně padá
na bolavá záda.

Jeho noha o to víc
nafouknutá jako míč.
Často ráda déšť
když koníček je venku též.

Ale z jeho drzosti
má neustálé starosti.
Jak zachránit jeho nohu
a mít u toho černou noru.