Náprstková revoluce

Jsem zkrachovalý sebevrah
V tupém jenž ostří smysl hledal.
Tupou jenž hranou smutek krájel
A v posteli beze snů
Osamělé své touhy kájel.
Král nemilosrdných bajek,
Z nichž poučení na zeď házel
Jako přezrálý hrách.

Král bez královny
Mizerným šaškem rozptylován.
Zbabělec nešikovný
V celé své naivitě
Na kousku naděje posledním
Leží schován.

Před jehlami svědomí
Výmluvnými gesty
Zbabělost svou schovám
Pod náprstkem spásy.
Hloubkou studen s velikými městy
Bajky přeobalím v krutý obraz krásy
A bez příkrasy
Vypovím je infantilním vdovám.

Ovdovělý král prozatimní
Klopu klasem si ozdobí.
Testem samoty pozitivním zdá se být.
Nelidsky věrnou kurtizánu,
Jež výhled mu hanobí,
Uvrhne v bídu.
V extázi bez ní
Dál bude snít.

autor: whitecrow
editor: Andrea