Vínem prostoupena
hříchem zostuzena
v koutě leží
panenka odhozená.

Bez přemýšlení
zamlženým zrakem
pozoruje svět.
Majetkem jediným
je jí v kapse děravé
suchý jasmínový květ.

Vínem prostoupena
hříchem zostuzena
v koutě leží
panenka odhozená.

Šaty ušité ze strachu
výčitkami potrhané.
Zaryté vzpomínky
hluboko v kůži.
Od krachu ke krachu
jde si pro zlatou růži.

Vínem prostoupena
hříchem zostuzena
v koutě leží
panenka odhozená.

Svou obživu
na křehkých nosí kostech.
Život již chřadne,
duše zároveň.
Nenasytné chtivé krysy
však stále jsou hladové!
Za získanou zchvácenou kořist
platí po stech…

Vínem prostoupena
hříchem zostuzena
v koutě leží
panenka odhozená.

Spása,
jež po pavučině
dolů se spouští
na zádech s křížem a uměním naslouchat,
princeznu rozechvělou
rozesmát zkouší.

Po smíchu však ni stopy není.
A princezna –
– následnice jeho
upadá šťastně v zapomnění.

Vínem prostoupena
hříchem zostuzena
v koutě leží
o život ochuzena.

autor: whitecrow
editor: Andrea