Jsem na skále
a padám očima
a křídly stoupám vzhůru.
Já proklínám smysl života
já já scházíš mi…
Chtěla bych křičet a rvát se
a vše kolem sebe terorizovat,
když nemohu Tě fyzicky milovat….
A čas běží dál…
a já ráno třeba čaj si dám.

autor: datlik
editor: Alexandra