Mám veliký dům,
svou velikostí
rovná se mému strachu.
Jsem uvnitř opuštěná,
zpovídám se jen
všudypřítomnému prachu.
Ukrývám se před svou spásou,
buduji si opevnění proti vnějšímu světu.
Pomoz,
ty, který tomu nejhezčímu květu
dáš košem
svou neskonalou krásou.
Vymodeluj z mých paží
velká křídla
a já rty své svlažím
v moku,
který vypiji do dna.
Měním se,
požila jsem nápoj cherubína,
však ptám se,
jsem toho hodna..???
autor: whitecrow
editor: Andrea