Je noc a přírodou potemnělou
noční zvěř lítá.
Nahoře oblohou zataženou
měsíc se na ně dívá.

Když zasvítí na temná místa
na vodě se třpytí.
I když voda není čistá
měsíc na ní svítí.

Když vítr říká vlastní slova
a cvrčci v trávě přidávají tón.
zafouká jim stejně znova
že v dálce byl slyšet zvon.

Oblohou potemnělou
už pomalu svítá.
Z mraků zataženou
stále zvěř lítá.