Kdybych ho dokázala k něčemu přirovnat,
byl by to, co člověk miluje – a nenávidí
To jediné, tak vzácné a vznešené… tak podlé, tak sobecké
Byl by andělem, co hřešil, ďáblem v Boha věřící
A zbytečný jako krása pro muže s bílou holí
On je však jen pouhý člověk, snad pouze neschopen citu
Či tak ješitný, že nepozná lásku?
Zamilovala jsem se do něj, nebo miluji jen jeho obraz ve své duši?
Je všude, kam se podívám, nebo jsem já všude tam, kam jde on?
autor: Kaila
editor: Kamila