Ovládla můj stín,
stín zastíněn
jest její vlhkostí,
jež kůží mou skrz
proudí do kostí.
Vlhká má identita,
prokřehlé
mé promočené Já
ve sklíčenosti
omezuje kolorit a
žlutou čarou
škrtá všechno ostatní.
Strach, žárlivost, snad hněv..?
Žlutá žluč pohnutá,
zabitá vlastním stínem,
ukrytá pod žlutým baldachýnem
stále více nehřeje
a studí.
A zdrcené mé Ego
za žlutavou louží
zpod kalhot mých kapající
kajícně se stydí…
autor: whitecrow
editor: Andrea